Dokumentární filmy Třebechovice

Film pojednávající o osudech třebechovických židovských rodin se soustředí primárně na jeden konkrétní, velmi unikátní, životní příběh.

Po idylickém dětství v Třebechovicích následují studia v Hradci Králové a v Praze. Cesta, kterou prošly stovky, možná tisíce třebechovických obyvatel, byla tehdy přerušena. V okamžiku, kdy Hitler zavírá československé univerzity, se trajektorie příběhu dramaticky mění a život se dostává do kolejí, v nichž o životě a smrti rozhodují nepatrné detaily.

Příběh rodiny Vitouškových a rozvoj jejich rodinného řemesla je neodmyslitelně spjat s historií Třebechovic pod Orebem.

Koželužství zde ve svém vrcholu zaměstnávalo téměř polovinu obyvatel a jen málokterá původní rodina by ve svém rodokmenu nenašla koželuha či kožedělníka. Továrník Rudolf Vitoušek tu působil dlouhá léta jako starosta a za jeho éry došlo k nebývalé modernizaci města.

Nástup komunistického totalitního režimu však rodinu nepřipravil pouze o majetek a společenské postavení, vzal jim i jejich řemeslo a možnost předávat svůj podnikatelský um dalším generacím. Z hýčkaného rodinného podniku se stala fabrika, kterou bylo možné využívat, ale o kterou nikdo nepečoval. Osud Vitouškovy koželužny se tak stává svědectvím o proměnách společnosti v jednotlivých historických epochách.

Chuť třebechovického piva si už dnes nikdo nepamatuje. Poslední várka v místním pivovaru byla uvařena patrně v roce 1937, čímž se uzavřela více než šest století trvající pivovarnická tradice.

Tento krátkometrážní dokument odkrývá dosud nepublikované kapitoly z historie vaření piva v Třebechovicích, ale také přesný technologický postup, kterým se vařil ležák v posledním městském pivovaru.

Krátký dokument stručně mapuje historii třebechovického „Hajnišova mlýna“, přičemž si zároveň klade za cíl zachytit jeho neutěšený stav v roce 2024.

Vzhledem k tomu, že je budova na prodej, a že nebyla prohlášena za kulturní památku, je její budoucnost nejistá. Díky tomuto dokumentu však zůstane zachována alespoň její minulost.